Konference: Dětská obezita v kontextu poruch příjmu potravy
V prosinci 2023 se v Praze konala konference věnující se tématu dětské obezity a jejími
následky. Program zajišťovala Společnost pro výživu, která sdružuje nezávislé odborníky na výživu a potravinářství. A přestože se obvykle věnuji poruchám příjmu potravy u dětí ze stran neprospívání, příprava na konferenci mě přivedla k zajímavému zjištění: mnoho dětí s obezitou zažívá zvláštní paradox. Přestože mají často omezenou stravu, i tak mají tendenci konzumovat velké množství svých oblíbených potravin. Tedy jedná se o zcela identický problém jako u dětí, které neprospívají. Tento zajímavý poznatek se stal základem mé prezentace, která se zabývala neinvazivními terapeutickými přístupy k léčbě poruch příjmu potravy u dětí.
Dětská obezita v novém pojetí
Přední odborníci na výživu z řad lékařů i terapeutů představili komplexní pohled na dětskou obezitu, který se vymanil z hranic tradičních ukazatelů, jako je například index tělesné hmotnosti (BMI). Ačkoli ústředním tématem bylo bezesporu fyzické zdraví, konference zdůraznila, že dopad obezity sahá daleko za hranice tohoto měřítka.
Psychická stránka
Jedna z nejzajímavějších diskusí na konferenci se točila kolem silného vlivu dětské obezity na duševní zdraví. Děti, které bojují s obezitou, se mohou potýkat s problémy jako je nízké sebevědomí, deprese a úzkost. Vzájemné působení duševního zdraví a obezity je dynamickou, vzájemně se ovlivňující oblastí. Ta často bývá začarovaným kruhem, do kterého se děti i jejich rodiny dostávají.
Paradox vybíravosti v jídle
Můj příspěvek na konferenci se zabýval vztahem mezi omezeným repertoárem jídel a nadměrnou konzumací preferovaných potravin u dětí s obezitou. Spíše než o zarámování tohoto chování jako pouhého požitkářství nebo impulzivity jsem se snažila vysvětlit základní spouštěče a vzorce, které přispívají k těmto stravovacím návykům. Klíčovým poznatkem bylo, že někdy mohou být klíčem k pochopení a řešení těchto obtíží ty nejobyčejnější drobnosti.
Jednou z těchto drobností může být například tolik diskutované téma rozptylování u jídla. Zatímco některé děti při rozptýlení (TV, tablet apod.) zpomalují žvýkání, drží sousto v ústech bez spolknutí nebo nabírají jídlo na lžičku v extrémně pomalém tempu, mnoho dětí to má přesně naopak. Při rozptýlení nevěnují pozornost vnitřním znakům sytosti a v jídle pokračují, přestože jsou již sytí.
Terapeutické přístupy
Zpětná vazba na můj příspěvek posílila můj dlouhodobý cíl přijetí holistických terapeutických metod při léčbě poruch příjmu potravy u dětí – nejedlíků i dětí s obezitou. Univerzální přístup málokdy stačí,úspěšné intervence často zahrnují nejen řešení konkrétního stravovacího chování, ale také širšího kontextu fungování dítěte ve společnosti. Ukázalo se, že zaměření pouze na výběr potravin nebo jejich omezení opomíjí zásadní aspekty emoční vyrovnanosti a spíše dále prohlubuje negativní dopady na dítě i jeho rodinu.
Výhled do budoucna
Pražská konference připomněla, že dětská obezita je komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení. Zdůraznila potřebu holistického přístupu, který zohledňuje fyzické zdraví, duševní pohodu a stravovací chování v širším kontextu života dítěte. Proto bych se ráda této problematice v budoucnu taktéž věnovala a přála bych si, aby Škola papání poskytovala útočiště a funkční řešení nejen malým nejedlíkům, ale právě i dětem s obezitou a jejich rodinám.
